Mytí kola a čistící prostředky

Praní řetězu

Čištění kazety

Čím olejovat

Huštění pneumatik

Kontrola délky řetězu

Jak prodloužit životnost řetězu

Asi nejčastější akcí co budete na kole dělat je olejování řetězu a mytí. Po každé jízdě ve vlhčím počasí je doporučováno kolo zbavit alespoň těch nejhrubších nečistot, vyprat řetěz a naolejovat ho. Pokud jezdíte ve vlhku oleje se rychle vyplavují a řetěz začne divně chrastit a skřípat. Mazat je nutné ale i v suchu a teplu. Řetěz by nikdy neměl úplně uschnout a být bez maziva. Ztěžuje se tím šlapání a řetěz i kolečka jsou více namáhána. Já osobně mám zkušenost, že řetěz je nutné naolejovat nejméně každých 150 km v suchém a teplém počasí. Ve vlhku a mokru je tu nutné raději po každé jízdě, někdy už i po méně jak 50 km.

Mytí kola a čistící prostředky
Mnohdy když přijedu domů tak na mě a moje kolo nebývá dost pěkný pohled. Bláto všude možně po celém kole a někdy i za ušima ;) a tak je nutné nejdříve z kola dostat všechno to svinstvo. Hospodyňky říkají "nenechat hrnce naschnout" a já říkám totéž o kolech. Když je bláto ještě mokré nebo alespoň vlhké jde to daleko lépe, než to pak loupat a nechat opadávat. Šťastnější z nás, kteří mají takovou vymoženost jako je hadice s vodou jsou v pohodě. Stačí kolo pořádně ostříkat, případně ještě štětcem nebo menším kartáčem dočistit a opláchnout. Ostatním holt nezbývá než vzít kbelík s vodou, štětku a všechno to umýt hezky ručně. K tomuto základnímu mytí není potřeba zvláštních prostředků ani nějakého speciálního školení ;) akorát je dobré dát pozor a nestříkat vodu přímo do středů, na sedlo, brašničky a pod prachovky vidlice a podobné komponenty, které vodu nemají moc rády. Naopak takový zablácený přesmykač nebo kazeta jí sežerou opravdu hodně.

Když už máme kolo umyté z toho nejhoršího a myslíme si, že už máme hotovo, přichází na řadu mytí a údržba jednotlivých komponent, které už není tak jednoduché a které popisuji níže. Než se pustíme do vlastního mytí, měli bychom vždy mít po ruce nějaký hadr, štětec větší/menší a hlavně nějaký čistící prostředek, protože zde už obyčejná voda nestačí. Nepoužívejte benzin a benzinová čistidla či ředidla nebo podobné sajrajty. Benzin dokonale odmašťuje, což je sice potřeba, ale ne takhle brutálně. Je schopen natéct do středů a ložisek, které se běžně nemažou a vyplavit z nich vazelínu! Mnozí doporučují petrolej, který sám o sobě malinko maže, takže i když necháte například řetěz po umytí nenaolejovaný, není to tak hrozné jako kdyby v něm byla voda nebo byl úplně odmaštěn. Já jsem ale praxí zjistil, že to také není ono. Jednak také docela brutálně odmašťuje všechno kam přijde a musí se tedy dávat pozor, jednak smrdí a hlavně - není ho nikdy tolik jako vody. Mimoto se nesnáší s vodou, takže je nutné počkat až vyschne a teprve pak je možné oplachovat vodou. Jednoduše řečeno je oproti vodě drahý a nemůžu na jedno mytí vypatlat několik kbelíků. A také jsem zjistil, že ani on si neporadí s některými starými a nalepenými nečistotami. Takže co teď? Řešení se nazývá CYKLOSTAR. (vyrábí firma Everstar) Je to český mycí přípravek určený speciálně pro kola a měl by být běžně k dostání v cykloprodejnách. Tohle čistidlo má tu jedinečnou vlastnost, že je kompatibilní s vodou ale přitom má výborné odmašťovací, mycí i tak trochu konzervační vlastnosti. Není tedy nejmenší problém udělat si roztok s vodou a čistit s ním především řetězy, kazety a převodníky a proplachovat je přitom obyčejnou vodou. Když to nestačí tak se dá další Cyklostar. Když součástky po umytí nenamažete, tak je trochu chrání před korozí ale ani on neumí zázraky, takže co se má mazat, tak mazat!

Praní řetězu
je činnost nezábavná a časově dost náročná pokud si nepořídíte pračku řetězu. Je to taková vanička s otočnými kartáčky, do které nalijete mycí prostředek, nasadíte na řetěz a pomalým protáčením se řetěz krásně umyje. Zdůrazňuji, že protahovat řetěz musíte opravdu pomalu, jinak bude náplň čistidla stříkat okolo a může se dostat i do ložisek a vyplavit z nich olej! Obzvlášť nebezpečné je to použijete li na mytí benzin nebo petrolej. Taktéž musíte protáčet alespoň 20 otáček klikami - čím více tím lépe a u hodně špinavých řetězů třeba i vyměnit mycí prostředek za nový a mytí opakovat. Zde se nádherně uplatní výše zmíněný prostředek Cyklostar. Na první mytí je dobré jej dát neředěný a při dalších mytích v roztoku s vodou, případně nakonec proplachovat pouze vodou. Pračka řetězu, kterou vidíte na obrázku je takový trochu lepší typ (stála cca 300 Kč v r.2000), který má za vaničkou (na obr.vpravo) ještě takový užší průchod s jemnými plastovými lístky, které čistí řetěz po stranách a odstraní se tím tak svinstva, která jsou nalepená na bocích řetězu.

Majitelé řetězů SRAM se spojkou mohou řetěz na mytí celý sundat a naložit do misky s petrolejem či Cyklostarem, ale já tvrdím, že nad pračku není. Jednak sundávat a nandávat řetěz byť má spojku je zbytečně náročné ale především i když je kompletně ponořen do čistilda se pořádně nevypere. V pračce ho čistí kartáčky a to v různých polohách pootočení jednotlivých článků. Tohle se prostě ručně dělá opravdu těžko, takže každému kdo jezdí hodně a "špinavě" doporučuji investovat do pračky. Opravdu se vyplatí. Po vyprání řetězu je samozřejmě nutné jej naolejovat, jinak začne reznout. Rezatý řetěz je něco fakt příšerného, horší pohled je snad jen na zrezlou kazetu...

Čištění kazety
Čištění kazety je činnost ještě nezábavnější a horší než praní řetězu, ale zde mnohdy bývá svinstva nejvíc. Když nemáte plastové ochranné kolečko kazety, tak se do ní může nabalit i tráva s hlínou a spolu s olejem ji takto dokonale zanést. Netřeba snad zdůrazňovat, že o kazetu by mělo být pečováno, protože nečistoty obrušují zuby, poškozují řetěz a především znesnadňují a zbytečně zatěžují řazení. Kazetu je nejlépe mezi všemi kolečky pořádně protáhnout hadrem a pomoci nám může i nějaká taková pomůcka jako je na obrázku, kterou se z kazety dobře vyšťourává hrubé svinstvo. Tuto pomůcku jsem koupil jako součást balení pračky řetězu, ale moc se mi neosvědčila. Já osobně radím na kazetu vzít Cyklostar + vodu a štětcem pořádně omýt. Poté ostříkat vodou a vyšťourat nalepená a nabalená svinstva. Pak znova Cyklostar a vodu a kazeta je zakrátko jak nová. Kazetu na mytí nesundávám a ani to nedoporučuji. U Deore kazety je 6 koleček z devíti na pevno spojeno a nelze ji rozebrat na jednotlivá kolečka.

Čím olejovat
Pro cyklisty se vyrábí docela dost "kosmetiky" a speciálně na řetězy se vyrábějí oleje ve spreji. Dají se sehnat jak čiré, tak s grafitem tedy černé, což je svinstvo, které sice dobře maže ale bohužel maže i cyklistu a mě tenhle sajrajt nesmí na kolo. Takže zbývá čirý (průsvitný) olej. Oba tyto sprejové oleje mají tu vlastnost, že těsně po nastříknutí jsou tekuté a dobře zatečou do řetězu. Jenomže po chvíli se změní na lepkavou hmotu, prostě lepidlo. Je to schválně, aby ten olej v řetězu vydržel a neocákal se. A mě se tohle nelíbí, protože i když řetěz po povrchu otřu, stejně na vnitřních stranách článků zůstane a nalepuje na sebe všechen prach a svinstvo co se víří při jízdě kolem kol. Takže pak nezbývá než použít nějaký méně tekutý mazací olej (aby se hned z řetězu neostříkal) a hezky ručně ho olejničkou namazat, nebo nastříkat nelepivým olejem, ve spreji, které se také běžně prodávají. Nevydrží to ale moc dlouho (cca 100-150 km maximálně) a také se na to chytá špína, ale daleko méně než na olej lepící. Když jste někde na cestách a nevezete sebou objemnou myčku řetězu tak se to asi jinak dělat nedá.

Je tu ale ještě jedna možnost mazání: Pedro's ICE WAX neboli Ledový vosk, což je speciální jakási vodní emulze na mazání řetězu. Je to malinká flaštička, stojí to přes 100 Kč a já to zatím pořádně nevyzkoušel, protože píšou, že se to má dávat na absolutně čistý řetěz a ten je u mě docela vzácností. Nicméně zkusil jsem to i na normálním vypraném, ale stejně ještě mírně špinavém řetězu a moc to tedy nemazalo. Chce si s tím dát práci a nanést vosk v několika vrstvách a nechat zaschnout. Pak to možná půjde ale i odborníci tvrdí, že to moc dlouho nevydrží a že je to záležitost spíše pro závodníky a specialisty.

Huštění pneumatik
Je to úplně jednoduché: Méně nahuštěné gumy jsou vhodnější do terénu, lépe pruží, jsou měkčí a jede se o malinko pohodlněji, ale také se více opotřebovávají a především hrozí při nárazu proražení duše o ráfek! Jestli se vám už někdy stalo, že jste píchli a měli v duši více než jednu díru (což se opravdu stává) tak je to neklamná známka málo nahuštěných pneumatik, které už nedokázali vzdorovat tlaku nárazu a mnohdy i na několik místech skříply duši mezi plášť a ráfek.

Oproti tomu silně nahuštěné gumy jsou nejvhodnější na silnici, drkotání je cítit o něco více a sjíždí se hlavně prostředek pláště. Mají také o něco menší adhezi, ale to už je také věc dezénu pneumatiky. Takže tady jsou hodnoty jak správně hustit:

Mimo silnici: 240-380 kpa
Na silnici až 450 kpa

Při huštění obyčejnou ruční pumpičkou to samozřejmě nezměříte, takže se řiďte citem a zkušeností. A také je dobré řídit se tím, co je na pláštích konkrétně napsáno. Některé pláště výrobce nedoporučuje hustit na více jak 450 kpa, protože jsou tenké a mohly by po stranách po čase začít praskat. Naopak některé je zase možné hustit i na 600 kpa. Každopádně by se pláště neměly viditelně pod váhou cyklisty sedícího na kole prohýbat. Pokud se tak děje, je nutné hustit více a pokud jste za limitem výrobce, tak se raději poohlédněte po jiném typu pláště. Já osobně tvrdím, že raději více než méně a pokud nemáte plášť nějak evidentně poškozený, měl by vydržet opravdu hodně velký tlak (něco kolem 600 kpa). Pokud je někde v blízkosti bezninová pumpa, doporučuji nafouknout si to tam. U některých pump, například ESSO mívají docela kvalitní vzduchové kompresory, některé i přímo s měřičem na hadičce, kterým se dá nahustit velmi přesně. U některých pump jsem dokonce viděl i digitální kompresory u kterého si přesně nastavíte tlak, který tam chcete a on vám to nehustí zcela sám a automaticky.

Pokud jste zmatení z toho, že někdy se tlak uvádí v atmosférách, někdy v pascalech, někdy v něčem úplně jiném, tak si tím nelamte hlavu a vězte, že samotné číslo je většinou stejné akorát se liší v počtu nul, tedy je to 1,2,3 či 100,200,300 nebo 1000,2000,3000 nebo naopak desetinná místa 0,1 0,2 0,3 atd... ale pořád to znamená jednu a tutéž hodnotu.

Kontrola délky řetězu
Každý řetěz se při jízdě tzv "vytahuje", resp. opotřebovává. Zatímco řetězy na Crossová kola vydrží docela dlouho (řádově několik tisíc km), řetězy na kola horská vydrží poměrně málo a to maximálně 2000 km. Je to dáno tím, že řetěz horského kola je více namáhán při výjezdech kopců a v terénech, které by ostatní kola konstuovaná spíše pro silnice třeba ani nezvládla. K vytahování řetězu přispívají i menší počty zubů a zvýšený tah v řetězu. Jakmile protažení řetězu přesáhne určitou mez, je potřeba jej vyměnit za nový. Nikdy nejezděte na vytažených řetězech, protože to má opravdu nechutné důsledky: Vytažený řetěz nadměrně opotřebovává ozubená kola kazety a převodníků, takže po výměně řetězu za nový může začít docházet prokluzování (tzv. střílení) řetězu při hodně těžkém záběru, nebo i k padání řetězu z převodníků a podobně, což může být i příčinou pádu! Jakmile by řetěz začal prokluzovat pravidelně v kopcích nebo při rozjezdu, nedá se nic dělat a je nutné koupit novou kazetu, případně i nové převodníky.
Nicméně někdy se může vyplatit místo kupování nových řetězů jednou ca čas vyměnit kazetu a převodníky. Je ale nutné abyste udělali pokus a zjistili jak dlouho vám jeden řetěz vydrží než odejde on i kazeta. U některých typů kol, které mají relativně levné komponenty se může stát, že cena kazety a sjetého převodníku je menší než za několik výměn řetězu.

Náš čtenář, Mgr. Aleš Linhart (www.aldomoro.net) nám poslal takovouto zajímavou připomínku, cituji:
Nemel jsem jeste retez, ktery by po 1000 km nezarval, ze potrebuje vymenit. Daleko ekonomictejsi mi proto pripada jezdit jeden retez, kazetu a prevodniky celou sezonu, respektive co to da (nez zacne strilet) a pak vymenit vse najednou. U prevodniku se jedna vlastne jen o prostredni, protoze velky jsem sjety jeste nevidel a maly jsem si koupil ocelovy (original shimano) a ten bude naveky. Mam na druhem kole ocelovy maly prevodnik jiz pres 10 let.... U kazety lze navic vymenit jen ty ojete (vetsinou tak prostredni 3) pastorky. Ale protoze se na hovno shaneji a jejich souctova cena rovna se temer cena kazety, tak je lepsi vymenit celou kazetu.

Celkova rozvaha meho pristupu je:
kazeta (jezdim SRAM 5.0) 8-kolecko 510,-
retez (jezdim SRAM PC58) 410,-
prevodnik (jezdim Gebhardt) cca 250,-
suma sumarum necelych 1200,-

Na změření míry protažení řetězu se prodávají kovové měrky, které se zasunou do řetězu a podle hloubky zasunutí měrky do řetězu je vidět nakolik je už řetěz opotřeben. Když měrka řetězem úplně propadne, znamená to, že je zralý na okamžitou výměnu. Pokud jste na svém MTB kole najezdili 2000 km a více po kopcích a terénem, většinou nemusíte řetěz ani měřit a vyhoďte ho rovnou.

Docela (nejen) mě zajímalo, co by se ale stalo, kdyby se řetěz nevyměnil a jezdilo se na něm pořád dál. Starý řetěz přeci neprokluzuje a jede dobře, tak proč ho měnit - říkají si někteří lidé. Tak vám řeknu rovnou, že takový hodně vytažený řetěz také extrémně zničí kazetu a převodníky a začne také prokluzovat. Protažený řetěz je totiž o malinko delší a tudíž nezapadá do zubů přesně a chová se tak, že při záběru začne povylézat z prohlubní mezi zuby a místo aby se opíral o celou plochu zubu, tak tlačí na jeho vršek. Tím, že jde o menší plochu, dochází k většímu tlaku a tím rychlejšímu opotřebení zubu - obroušení a někdy i k viditelné deformaci konců zubů. Viz náčrtky obrázek 1 jak zapadá prostřední kroužek do zubů u nového řetězu a obrázek 2 jak zapadá prostřední kroužek do zubů u starého řetězu a opotřebené kazety. Když pak na takto opotřebený převodník dáte nový a krátký řetěz, ten sice zapadne do prohlubní mezi zuby, přesně ale už se nemůže opírat o celý zub rovnoměrně, protože jeho vrchní část je už sjetá starým řetězem. Takže to pak netáhne pokluzuje atd...

Jak prodloužit životnost řetězu
Dlouho mne zajímalo jak je to vlastně doopravdy s tzv. vytahováním řetězu. Řetěz se totiž ve skutečnosti nevytahuje tak, že by byl delší, pouze se opotřebovávají středové kroužky. K jejich opotřebení nejvíce přispívá neustále opakované narážení a tření o zuby kazety a převodníků při jízdě. Mám dojem, že tlak na ně vyvíjený při těžkém záběru není až tak podstatný, jako právě ono tření. K opotřebení přispívá samozřejmě také prach a nečistoty ulpívající na řetězu, které mnohdy mají přímo brusný efekt a proto je dobré řetěz často čistit a prát. No a nakonec má na opotřebení také vliv nekvalitní materiál ze kterého jsou kroužky vyrobeny a výrobci to mají přesně spočítané a vědí jaké slitiny železa používat aby řetězy nevydržely více než vyhovuje jejich komerčním zájmům. S tímto samozřejmě nic nenaděláme, to už spíše řetězu pomůžeme častým praním a mazáním. Nicméně v praxi jsem zjistil, že na životnost řetězu má největší vliv to, jak hodně používáme největší převodník. Pokud jste zvyklí šlapat spíše frekvenčně, tedy většinou používáte prostřední převodník a největší jenom pro rychlou jízdu, tak se děje to, že řetěz musí narážet na daleko větší počet zubů, protože vy děláte víc otáček a zubů se tak používá málo. Naopak když budete více šlapat silově a budete více používat velký převodník, tak uděláte méně otáček a na kroužky řetězu bude dopadat méně zubů a řetěz se tím bude více šetřit. To je také onen důvod, proč na crossových a trekových kolech vydrží řetězy několikrát déle než na horských. Crossová kola totiž mají větší převodníky, tedy ten nejmenší je přibližně ekvivalentní prostřednímu na MTB a ten prostřední je přibližným ekvivalentem největšího u MTB.

Proto se také můžeme setkávat s tím, že u MTB se vám sjede prostřední převodník, ale ostatní dva vám vydrží třeba i několikrát déle. Je to opět tím, že jednak prostřední je nejvíce namáhaný a používaný ale také ten největší má větší počet zubů, tudíž síla na něj působící se rozloží mezi ně a také na něm uděláte menší počet otáček, takže odírání řetězem má menší frekvenci. Naopak zase ten nejmenší převodník, ten má sice nejmenší počet zubů a působí na něj extrémní síly, ale používáte ho většinou tak málo, že vydrží hodně dlouho. Mimoto opět na něm uděláte jen relativně málo otáček, protože jízda do prudkých kopců nikdy nebývá rychlá.